Masopust [ Lidové tradice ]
MASOPUST
Masopust je spojován s veselostí, zábavou, rejem masek, dobrým jídlem a ještě lepším pitím. Písemné zprávy o masopustu pocházejí již ze 13. století. Naši dávní předkové si na bujaré oslavy masopustu velmi potrpěli, což se nelíbilo tehdejší církvi. Slavnosti byly stále veselejší a rozpustilejší. Na masopustních zábavách se jedly masopustní šišky a koblížky, vesele se opíjelo pivo a víno, zpívalo se a tančilo.
V některách místech, především na Jižní Moravě a v Jižních Čechách se tato tradice udržuje do dnešní doby.
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.
Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně - např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.
Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku "pochováním basy".
Z TISKOVÝCH ZPRÁV A ČLÁNKŮ
